Asistivní technologie mohou zlepšit kvalitu života (nejen) seniorů, prodloužit jejich samostatnost a snížit potřebu ústavní péče. Díky chytrému domácímu monitoringu, nositelným zařízením, telemedicíně a digitální komunikaci lze zajistit větší bezpečí a včasnou prevenci problémů. Technologické pomůcky sice nemohou nemoc vyléčit ani nahradit lidský kontakt, ale mohou kompenzovat některé deficitní schopnosti, zvýšit bezpečnost a ulevit pečovatelům. Níže uvádíme přehled oblastí, kde mohou technologie lidem s demencí pomoci:
Jedním z největších rizik demence je bloudění a ztrácení se – pacient může nečekaně odejít z domu a nenajde cestu zpět. Pro tyto situace existují lokalizační technologie, typicky v podobě náramků nebo hodinek s GPS. Ty umožňují na dálku sledovat polohu nemocného a nastavit tzv. geofence – bezpečnou zónu, jejíž opuštění vyvolá upozornění pro pečujícího. GPS náramek dokáže rychle určit polohu bloudícího člověka, takže ho rodina může včas najít. Mnohá tato zařízení fungují i jako SOS tlačítko – senior může v nouzi stisknout tlačítko a přivolat pomoc. Zároveň moderní náramky či chytré hodinky často obsahují senzory pro detekci pádu: rozpoznají, že uživatel upadl nebo zůstal nehybně ležet, a vyšlou alarm pečovateli. Tím lze předejít situaci, že by zraněný člověk zůstal ležet bez pomoci. Chytrá dohledová zařízení se dají instalovat i do domácnosti. Například dveřní senzory či pohybová čidla mohou upozornit, že pacient v noci odešel z bytu, nebo že se po delší dobu nepohybuje v obvyklých částech domu. Senzory přítomnosti dnes dokážou rozpoznat pád nebo atypické chování osoby v domácnosti – pokud systém vyhodnotí problém (např. neobvykle dlouhou nehybnost), okamžitě informuje zvolenou odpovědnou osobu. Takové chytré detektory mohou zvýšit bezpečnost bydlení lidí s demencí a dávají pečovatelům i rodině větší klid.
Pro osoby s kognitivní poruchou může být domácnost plná nástrah – zapomenuté zapnuté spotřebiče, neuzavřená voda či plyn apod. Chytrá domácnost vybavená senzory dokáže mnoho rizik eliminovat. Například detektory na sporáku mohou vypnout přívod plynu či elektriky, pokud je plotna rozpálená příliš dlouho bez dozoru. Požární čidla a detektory kouře mohou automaticky spustit alarm nebo odeslat upozornění rodině. Automatická noční světla se rozsvítí, jakmile senior v noci vstane z lůžka – zabrání pádu ve tmě. Pokročilé systémy umí monitorovat i spotřebiče a prostředí: například vypnou troubu po určité době, hlídají teplotu v místnosti, kvalitu vzduchu či únik vody. Veškeré tyto technologie lze propojit do centrálního systému, který je nastaven na míru potřebám seniora. Vzdálený dohled pak umožňuje rodině přes mobilní aplikaci zkontrolovat stav domácnosti (zda jsou zamčené dveře, vypnutá žehlička apod.). Moderní telemetrické systémy tak mohou pomoci předcházet nehodám a zároveň zachovat pocit samostatnosti seniora.
U lidí s demencí dochází k postupnému poklesu paměti a dalších poznávacích schopností. Na trhu však existují speciální webové stránky a aplikace pro trénink paměti a orientace. Například různé mobilní aplikace pro kognitivní trénink nabízejí sady cvičení a her zaměřených na paměť, pozornost, logické úlohy či slovní zásobu. Tyto aplikace dokážou stimulovat mozkové funkce a pomáhat zpomalit kognitivní deterioraci tím, že mozek pravidelně procvičují.
Technologie však mohou pomoci i v dalších praktických oblastech každodenního života. Například při užívání léků jsou k dispozici různé typy dávkovačů – od jednoduchých krabiček s přihrádkami na jednotlivé dny v týdnu až po automatické dávkovače pilulek, které ve správný čas vydají připravenou dávku a mohou také upozornit, pokud si ji uživatel nevyzvedne. Tyto pomůcky pomáhají předcházet situacím, kdy si osoba s demencí zapomene lék vzít, nebo si jej naopak vezme vícekrát.
Zapomínat nelze ani na roli pečovatelů rodinných i profesionálních, kteří často čelí dlouhodobé psychické, fyzické i organizační zátěži. Asistivní technologie mohou být jedním z podpůrných nástrojů, které péči v některých ohledech usnadňují, samy o sobě ji však nenahrazují. Účinná a udržitelná péče vzniká především propojením technologických řešení s dostupným poradenstvím, sociálními a zdravotními službami a odbornou podporou. Právě tento ekosystém může pomoci pečujícím lépe zvládat každodenní situace a zároveň reagovat na postupné změny zdravotního stavu nemocného.
Vedle technologických nástrojů mohou pečující čerpat oporu také ze specializovaných poradenských a informačních míst, jako je například Poradna jako slon či Poradna Socio Info Point, které pomáhají s orientací v systému péče, s hledáním služeb i s řešením praktických a psychosociálních otázek. Na celostátní úrovni jsou k dispozici rovněž přehledně zpracované informace na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP), který se věnuje mimo jiné tématu demence a péči o blízkého. Podobné formy podpory jsou dostupné i prostřednictvím dalších organizací v jiných regionech (viz databáze České alzheimerovské společnosti).
Telemedicína je dalším přínosným nástrojem – zahrnuje například dálkové konzultace s lékaři přes video (užitečné, když je pro pacienta obtížné dostavit se do ordinace) nebo dálkové sledování zdravotního stavu. Řada seniorů s demencí má i jiné zdravotní problémy (vysoký tlak, cukrovku apod.). Dnes existují přístroje, které měří tlak, glukózu, saturaci kyslíku atd. a data automaticky odesílají lékaři či do cloudu. Lékař nebo pečovatel tak může na dálku vidět např. trend kolísání tlaku a včas upravit léčbu, aniž by musel pacient někam chodit.
S pokračujícím vývojem v této oblasti můžeme očekávat, že nabídka asistivních technologií bude dál růst a jejich možnosti se budou rozšiřovat – ve prospěch důstojnějšího a kvalitnějšího života lidí s demencí, doma je doma.
(Pozn.: Tento článek se zaměřuje především na podporu seniorů s demencí, protože demence se nejčastěji objevuje ve vyšším věku. Uvedené technologie a doporučení však mohou být užitečné pro osoby s demencí v jakémkoli věku.Při výběru vhodné technologie je vždy nutné zohlednit individuální stav a potřeby konkrétního člověka s demencí. Ne všechny pomůcky jsou vhodné pro každého – například člověk s pokročilou demencí už nemusí být schopen ovládat ani jednoduchý telefon. Proto je ideální začít s nácvikem používání asistivních technologií hned v počátečních stádiích demence, kdy si na ně uživatel ještě může zvyknout. Doporučuje se také konzultovat výběr pomůcek s odborníky, ať už v rámci Center paměti, s lékařem nebo poradenskými organizacemi. viz výše)
Zdroje: